Jste zde
Město Kos a naleziště, 1. část
Autor: Paradasos
Ten kdo navštívil řecký ostrov Kos poprvé, byl asi ohromen tím, že mnoho archeologických nalezišť je rozptýleno právě v hlavním městě Kos.
Podle historických pramenů bylo stejnojmenné hlavní město ostrova jedním z nejkrásnějších pobřežních měst starého světa. Mezi stavby, které město zdobily během helénského období, patřilo i divadlo, prytaneion (sídlo tehdejší vlády) a stará agora - stavba, která sloužila k dvojímu účelu, k funkčnosti a dekoraci.
Její rozsah byl 4 km i se samostatným opevněním u přístavu. Některé části oné staré zdi pocházející někdy ze 4. století př.n.l. byly objeveny při vykopávkách v přístavu. Katastrofální zemětřesení v roce 1933 umožnilo německým a italským archeologům provedení více intenzivních vykopávek ve městě.
A protože je ve městě tolik památek, byly jednotlivé vykopávky rozděleny do zón:
Východní zóna
Celá oblast kolem přístavu a středověkého města byla prozkoumána a veškeré takto odkryté památky byly označeny jako přístavní vykopávky a antická agora. Velká část zdi (80 x 2,5 m) byla postavena s velkými kameny a je snadno rozpoznatelná.
Východní křídlo bylo odkryto u vnější části a mělo chránit přístav. Všechny důležité budovy a kostely u strany směrem k přístavu stály vně zdí. Východní křídlo fungovalo jako jakási zakřivená "svorka" s působivou řadou sloupů, dlouhou 50 m.
Původ stavby se odhaduje někam do 4. nebo 3. století př.n.l. a byla tu i celá řada místností. V římském období byla největší část kolonády obnovena a později tady byla postavena raně křesťanská Limenoská bazilika.
V současnosti je křtitelnice baziliky nazývána "Sedm kroků Aghios Ioannise" (svatého Jana). Byl tu odkryt i malý chrám (možná byl zasvěcen Herkulovi) a mozaikové podlahy v místnostech vedle svatyně ze 3. století př.n.l..
Agora byla postavena hned vedle přístavu s cílem usnadnit tehdejší obchod a vedle ní archeologové ještě objevili zcela nové objevy - asi 80 m široké a 300 dlouhé stavby.
Impozantní schodiště vede z ulice až na vnitřní nádvoří. Dva sloupy tvořily jakousi vstupní halu. Vznik agory se datuje do doby 4. a 3. století př.n.l. a mnohé tamní stavební prvky odkazují na různá časová údobí.
Západní zóna
Lázně (koupele) v přístavu se skládají z kruhové místnosti s arkádami a nacházejí se na rohu ulic Omirou a Irodotou. Ve 4. a 3. století př.n.l. se lázně nacházely podél dnešní ulice 21. března.
Archeologové zde objevili pozoruhodný nápis "Enagoniou Hermes". Ruiny starověkého stadionu byly objeveny jihozápadně od severních lázní. V roce 1900 nalezl německý archeolog Herzog "afesis" stadionu (speciálně vytvořené startovní místo).
Západní zóna zahrnuje také helénskou sportovní halu pro atletiku (gymnasion), která byla známá jako "Xisto". Sportovní hala byla pojmenována podle tehdejšího zvyku atletů natírat si svá těla olejem (xisoun), což prováděli před závodem.