Po pravé (západní) straně schodiště do druhé úrovně je svatyně, kde původně stávaly sochy lékaře jménem Gaiou Stertiniou Xenofontos, který léčil slavné římské dobyvatele Tiberia, Claudia anebo Nerona. Tyto sochy se ale bohužel ztratily.
Druhá úroveň
V klenutých výklencích přímo pod druhou úrovní spatříte vyobrazené postavy různých bohů. Na střední úrovni (4. století př.n.l.) byl objeven oltář k provádění lékařských zákroků, který je bezesporu nejstarší stavbou chrámu. Pravděpodobně byl ozdoben sochami, jejími autory byli synové slavného starověkého sochaře Praxitela.
Archeologické naleziště Asclepieion se nachází 4 km severozápadně od hlavního města Kos, v háji plném obřích cypřišů a jedlí. Je to právem ten vůbec nejdůležitější archeologický komplex na ostrově Kos a určitě také nejznámější ze všech 300 asklépií (léčebných chrámů) antického Řecka.
Po opakovaném vítězství Rhodosu (1480) a škodách ze zemětřesení v roce 1493 byla zahájena kolem roku 1495 výstavba vnější části. S příchodem nových válečných technik, jako bylo třeba použití černého prachu, byly postaveny v rozích přední bašty.
Další obléhání ostrova Rhodos (1522) skončilo porážkou Johanitů a pevnost převzali v lednu následujícího roku Osmané.
Pevnost Neratzia je johanitskou stavbou ve městě Kos, na stejnojmenném řeckém ostrově Kos. Její označení je odvozeno od mnoha hořkých pomerančovníků, které tehdy rostly v jejím v okolí, a byly tehdy pro město i ostrov zcela běžné.
Pevnost je postavena na úzkém poloostrově, východně od přístavu Mandraki a severně od palmového "bulváru" Leoforos tun Finikon. Na severním konci poloostrova najdete také přístav lodí. Jedinou přístupovou cestou pro pěší je kamenný most z náměstí Platia tou Platanou, přes bývalý vodní příkop.
Jde o čtyřstrannou stavbu s celkovou plochou asi 45.000 m2, která se nachází na jednom kopci ostrova Kos ve výšce 150 metrů a je postavena z velkých vulkanických kamenů. Konstrukce stěn byla dokončena ve třech etapách.
Obranná zeď tvrze Antimachia s obvodem 970 m tvoří nepravidelný čtyřúhelník jako půdorys. Cesta je vybavena cimbuřím, hlavní vchod je umístěn na severozápadní straně a byl zajištěn baštou. Nad vnitřní bránou je ve zdi zapuštěn erb velmistra Řádu rytířů Pierra d'Aubussona s rokem 1494.
Johanitská pevnost Antimachia (řecky Κάστρο Αντιμάχειας) se nachází asi 3 km východně od stejnojmenné vesničky na řeckém ostrově Kos. Strategická poloha na náhorní plošině v nadmořské výšce asi 170 m nad zálivem Kardamena umožňovala kontrolu námořní cesty mezi ostrovy Kos a Nisyros, stejně jako spojení sever - jih ve vnitrozemí ostrova.
Na severní straně, kde se dotýkaly městské hradby přístavu, se otevíral opravdu kolosální vstup, zatímco na východní straně byly různé obchody. V první polovině 2. století př.n.l. byla stavba upravena a rozšířena až k vnitřním nádvořím.
Roku 469 n.l. ale zničilo vše zemětřesení. V jižní části tržnice byl nalezen kruhový objekt, římská kupole a dílna, kde se vyráběly barvy, včetně slavné "egyptské modře".
Arkády se nacházely před vnitřním nádvořím o rozměrech 38 x 33 metrů a bývaly tam obchody a skladovací prostory. V jižní části objektu je sloupový chrám zasvěcený Afroditě Pandimo a Pontii.
Pandimo Afrodita byla považována za ochránkyni města a byla spojována s osídlením na ostrově Kos roku 366 př.n.l.. Jako bohyně lásky byla považována i za ochránce manželství a podle některých dochovaných zpráv jí museli novomanželé přinést do chrámu oběť.
Archeologické zajímavosti v hlavním městě Kos objevíte jižně od náměstí Platanos. Jsou to jedny z největších archeologických lokalit s budovami, jejichž doba vzniku se datuje až do období středověku. Místo je obklopeno pevností středověkého města Chora.
Narazíte zde na starověký přístav chráněný opevněním. Uvnitř zmíněného opevnění přístavu byla objevena svatyně a malý bezejmenný chrám. Při vykopávkách byla odkryta ještě malá část jedné budovy, věž, části staré tržnice a velká stará křesťanská bazilika zvaná Limenos.
Původně vznikly baziliky dvě, větší stávala na jihu, zatímco ta menší byla založena na severní straně a měla baptisterium orientované na jihovýchod a velké atrium na západní stranu.
Základy byly položeny na velké žulové skále, která se vynořovala z moře. Proto také mají ty nejnižší části zdí skalní povrch. Zdi byly postaveny z kamene a z vápenné malty. Mozaikové podlahy byly přestavěny a tak ochráněny před povětrnostními vlivy.
