Asklepion na ostrově

Čtyři kilometry jihozápadně od hlavního města Kos se nachází bývalý léčebný chrám Asklepion (známý také jako Asklepieion nebo latinsky Aeskulapium). Byl postaven na 100 metrů vysokém kopci, kde je každý návštěvník odměněn nádherným výhledem na město Kos a na protější pobřeží Malé Asie i s tureckým Bodrumem, starobylým Halikarnassem.

Německý profesor archeologie Rudolf Herzog a historik Jacob Zarafti začali na ostrově Kos v roce 1902 s archeologickými vykopávkami. Vykopávky, které tu trvaly až do roku 1904, přinesly nesmírně důležité objevy chrámu, trofejí a nápisů. Impozantní Asklepion se rozkládal na třech terasách, navzájem propojených překrásným schodištěm.

Spodní terasa byla obklopena sloupovou kolonádou, která hraničila s pokoji, kde pravděpodobně žili pacienti. Našly se také dva podzemní prostory, určené pro pacienty s leprou a s pohlavně přenosnými chorobami. Na jižní straně stavby byl nalezen nápis, kde je zmíněn Caius Sterninius Xeophon z Kosu, osobní lékař římského císaře Klaudia. V dalších výklencích byly umístěny různé sochy.

Ve 4. století př.n.l. byl postaven na střední terase nejstarší díl celé stavby, oltář a malý chrám v jónském stylu, zasvěcený bohu léčení Asklépiovi. Půlkruhová exedra (pódium, veranda), byla postavena ve 3. století př.n.l. Další chrám, tentokrát postavený v korintském stylu, byl chrám Apollonův. Ten pochází ze 3. a 2. století př.n.l.

Na horní terase byl ve 2. století př.n.l. vybudován velký chrám Aesculapiův v dórském stylu. Tento chrám je přesnou kopií chrámu Asklepiova v Epidauru. Objevíte tady také křesťanský oltář. Tvarovaná písmena I.C.X.C. označují Ježíše Krista. V byzantských časech byl chrám přeměněn na křesťanský kostel církve pravoslavné a byl zasvěcen Matce Boží. Kolem horní terasy byla zřízena sloupová kolonáda a za ní byly pokoje pro pacienty a pro návštěvníky svatyně.

Za velkým Asklepiovým chrámem bylo nalezeno staré schodiště, které vedlo k cypřišovým a piniovým lesům, které rostly kolem chrámu. Tento les byl zasvěcen bohu Apollónovi a byl považován za posvátné místo. Ženy, které tam žily, nesměly mít žádné děti a byly prý na těchto místech nesmrtelné. Divadlo a stadion, kde se odehrávaly slavnosti na počest boha Asklépia, nebyly dosud ještě objeveny. Pravděpodobně se tyto stavby nacházely východně od spodní terasy.