Hippokrates známý jako otec moderní medicíny, se narodil se v dubnu roku 460 př.n.l. právě na ostrově Kos. Jeho otcem a zároveň učitelem byl lékař Herakleidas (také Iraklidis, Iracleides), údajný potomek boha léčení Asklépia v osmnácté generaci. Hippokrates učil medicínu, filosofii a rétoriku.

Jako lékař působil ve dvou velkých antických zdravotnických školách, a to na Kosu a na Knidosu. Během peloponéské války, v letech 431 - 404 př.n.l., nabylo jeho učení velikého významu. Povolal tehdy k sobě mnoho významných osobností té doby, aby je léčil, např. Dimokrita, manického filosofa nebo Perdikka II., krále Makedonie. Nicméně odmítl léčit Paiony a Cliriery na mor, a také krále Artaxerxa, protože to byli nepřátelé jeho rodného Řecka.

Athény ovšem od epidemie moru zachránil. Ve zlatém věku, ve století Periklově, byly totiž zachváceny ohromnou nákazou, která zabila mnoho obyvatel. Nejlepší lékaři přišli až z Řecka, ale nepodařilo se jim město zachránit. Perikles proto zavolal na pomoc Hippokrata. Ten pak nařídil zapálit po městě velké ohně, které posléze zničily bakterie ve vzduchu a tak byly Athény zachráněny. Na tento způsob řešení přišel, když šel po městě a viděl, že většina obyvatel onemocněla, až na kováře, kteří pracovali celý den u ohně. Jako projev díků byl pak Hippokrates prohlášen za občana Athén.

Hippokrates se vydával na studijní cesty na Thassos, do Thrákie a Skithiky a také do Egypta. Nakonec se usadil ve měste Larissa, v oblasti Thessálie. Není jisté, kdy zde zemřel, pravděpodobně v roce 357 př.n.l., tu byl nalezen i jeho hrob. Nápis na něm svědčí o veliké úctě, kterou si tam vydobyl: "Zde leží Thessalan Hippokrates, narozený na Kosu, potomek nesmrtelného Apollona". Obdržel také řadu ocenění za boj proti nemocem.

Překvapivé je, že hippokratovští lékaři věděli už před 24 stoletími o většině dnešních nemocí, a že jim přiřkli názvy, které se stále používají v mezinárodním měřítku v oblasti patologie, diagnostiky a péče o pacienty. Chirurgických metod Hippokratových se používá dodnes. Hippokrates byl první, kdo systematicky rozděloval lékařské vědy a zavedl i metodiku léčení nemocí. Před ním byla medicína jen jakýmsi druhem pověr, které byly praktikovány kněžími v Asklepionu za pomoci bohů. Podporoval moderní medicínu, protože věřil, že nemoci mají přirozenou příčinu. On i jeho studenti předávali své znalosti v mnoha spisech, které odrážely prakticky veškeré lékařské znalosti té doby.

Všechny Hippokratovy práce jsou psány v jónském dialektu, ačkoliv byl dórského původu, protože ostrov Kos byl vlastně dórskou kolonií. Ve starověkém Řecku byli v podstatě dva slavní lékaři. Hippokrates byl prvním a druhým pak byl Galinos z Pergamonu (128 - 200 n.l.), který byl zakladatelem vědecké farmakologie a farmacie.