Archeologická naleziště města Kos

V hlavním městě Kos se nacházejí mimo jiných památek také archeologická naleziště s odkrytými veřejnými stavbami z helénistického a římského období.
Na západě starého města najdete nymfeon (chrám s fontánou zasvěceným nymfám) s podlahovou mozaikou ze 3. století př.n.l., který sloužil jako veřejné toalety. Byl obklopen sloupy z bílého mramoru a před každým z nich byly tři výklenky s koupacími vanami.

Výjimečně dobře zachovalá je cesta kolem Nymfeonu, od severu na jih vedoucí silnice z římských časů. Podle místní tradice se předpokládá, že byla nazývána Via Cardo. Po obou stranách byly vybudovány chodníky pro chodce. Dnes tady můžete vidět hluboké zářezy způsobené koly kočárů tažených koňmi. Silnice Via Cardo vede k jiné, hlavní silnici Via Decumana. Ta byla v minulosti obklopena sloupovými kolonádami. V některých budovách, pravděpodobně obytných domech, jsou stále ještě k vidění nástěnné malby a také tři mozaikové podlahy. Zajímavá je mozaika s názvem "Dům Európy" umístěná ve stejnojmenné vile, jež znázorňuje únos královské dcery bohem Diem v podobě býka.

Přejdete-li po ní na druhou stranu najdete helénský gymnasium - Xisto, cvičiště s kolonádou. Gymnasium obsahuje čtyři skupiny sloupů, 17 stojících dórských sloupů bylo již rekonstruováno. Toto sloupoví náleží se vší pravděpodobností ke kryté kolonádě tvořené 81 sloupy z období helénské školy. Tato stavba sousedí s asi 150 m dlouhou závodní dráhou. Odborníci se domnívají, že toto tréninkové zařízení muselo být v minulosti zastřešeno, aby tam mohli mladí atleti trénovat za jakéhokoliv počasí. Vědci zjistili, že Římané později přestavěli část tohoto původně sportovního zařízení v lázně. Dnes zůstaly z celých lázní i z raně křesťanské baziliky, která tam také stávala, pouze malé pozůstatky.

Severní část oblasti vykopávek zdobí římská podlahová mozaika, která ukazuje motiv z Paridova soudu. Tento příběh vychází ze známé legendy. Kdysi se tu pořádala bohatá svatební hostina, které se účastnili také bohové z Olympu. Eris, bohyně sváru, pohodila u jídelního stolu zlaté jablko s nápisem "té nejkrásnější". Bohyně Héra, Athéna a Afrodité pak bojovaly o tento titul. Protože si každá z nich myslela, že to jablko patří právě a jenom jí, bylo proto rozhodnuto, aby Paris sám učinil toto závažné rozhodnutí, která z nich je ta nejkrásnější.

Každá ze tří bohyní se pokusila Parida uplatit. Athéna mu nabízela vojenskou slávu, Héra mu slibovala nekonečnou moc a Afrodité mu slíbila tu nejkrásnější ženu na světě. Pak tedy Paris rozhodl, že tento titul náleží Afroditě. Ta mu pomohla později ke krásné Heleně, kterou ovšem musel nejdříve unést z Tróje. To vedlo také k tomu, že pak vypukla Trojská válka.